Koník mých snů
Stojím na louce na které kvete kvítí,
je krásný den sluníško svítí.
Koukám do dály a běží ke mě kůn jako uhel černý,
běží ladně, zvedá elegantně hlavu,je jedním slovem nádherný!
Oči planou mu plamenem,
hodí po mě nesmělým pohledem.
Jde blíž, pomalu a s opatrností,
se skloněnou hlavou a jemností.
Srdce mi buší vzrušením,
přistoupím k němu s věrným tušením.
Pohladím ho po šíji,
naše pohledy se opatrně míjí.
Najednou ocitnu se na hřebetě jeho a jedu ani nevím kam,
kam nás nohy nesou,někam dodály,možná právě do ráje, právě tam.
Dojeli jsme,seskočím a najednou cítím se jako v jiném světě,
ve světě v kterém každého sem kvete!
